FOTOGRAFUJI, TEDY JSEM!

PETR VURMA

SvĚT S FOTOAPARÁTEM

Vybral jsem si svět za objektivem, proto mě na moc fotografiích nenajdete.

Z fotografického koníčku, kterému jsem se věnoval už na základní škole, se stala moje životní profese. Tehdy jsem chodil do temné komory v DDM s napětím a očekáváním, jak vše dopadne. Ale už i předtím jsem byl s tátou zavřený v koupelně za svitu aladinky a byl tím kouzlem fascinovaný a jsem stále. A vlastně poprvé jsem držel fotoaparát mnohem dříve, tu vzpomínku mám živou, jako by to bylo včera. O víkendu mi táta ukázal starý fotoaparát a naučil mě jak se ostří a šel si dál lehnout nebo dovádět s mámou (dřív nebyl Netflix a programy plné animáků, jen studio kamarád a žádné domácí počítače, konzole a mobily...). Mimochodem ten fotoaparát stále mám EXA IIb (táta si ho koupil z první brigády). Uteklo to jako voda nebo jako vývojka :-). Tak dnes mohu říct, že již přes 26 roků mám fotoaparát na krku každý den (ano poslední dobou jej nahrazuje i placatý mobil v kapse) a věřte, že mých dnů bez fotoaparátu je jako šafránu.

Jsem rodákem z Litoměřic, kde jsem po střední ekonomické škole nastoupil do grafického studia QUASAR a do roku 2002 žil v poklidu krásného města obklopeného Českým středohořím a výhledy na polabskou nížinu.

Mám také mladšího bratra Pavla, který se též věnuje fotografování, ikdyž už poslední dobou né tak intenzivně.
Koho ale chci ještě zmínit a je mým vzore a tím je strejda Jirka - Jiří VURMA(instagram, facebook), který v 68 emigroval do Švýcarska. Bez jeho podpory v dobach totality by jsem (jsme) nebyl tam kde jsem i teď. Díky němu mám třeba ve svém fotoalbu z dětských let fotografie z polaroidu (to moc dětí za totače nemá), ale taky perfektní fototechniku od PENTAXu, (využíval jsem na fotokrožku, kde vybavení ostatních byla Praktika nebo Zenit) a která je dodnes plně funkční. Také jsem díky němu pobyl ve Švýcarsku skoro dva měsíce a jako puberták trochu švajc procestoval převážně vlakem s tištěnou mapou v baglu (žádné GPS), walkmanem v kapse, telefonní karotu (mobil byl v té době velký jako cihla nebo spíš dvě a stál pomalu jak auto) do budky v peněžence, fotoaparátem na krku a pár radami, kam se v daném městě podívat. Perfektní škola! Ale velmi inspirativní byly procházky po Praze, když zde byl na návštěvách. Vidět a slyšet, jak komunikuje s kolemjdoucími a jak mu ochotně nastaví svoji tvář s úsměvem. Letos oslaví 80, každý den chodí po městě nebo je někde u přátel či na výletě s jeho ženou Trudi. Létá také do NY, kde je většinou měsíc a toulá se městem a potkává nové lidi a fotografuje je s lehkostí, jako by je znal celý život. Tenhle dar mu závidím. Kdo mě zná, tak ví, že nemám problém navazovat kontakty a komunikovat, ale tohle mi nejde tak jako jemu. Má nádherně bohatý život. Jirko, děkuji ti za vše, co jsi pro nás udělal! Člověka s tak dobrým srdcem a humorem, každý den bohužel nepotkávame. Ale povídání o Jirkovi by bylo na samostatnou kapitolu, spíš knihu :-) a tohle je přeci moje BIO :-)

V roce 2002 jsem odjel za láskou do Prahy a už tu zůstal. Pracoval jsem jako DTP – grafik ve velkých studiích ART-D, PROXIMITY PRAGUE, ASTRON. Po šesti letech jsem opustil práci grafika na plný úvazek a začal se živit fotografií pro realitní kanceláře a fotografováním svateb a společenských akcí.  V roce 2010 jsem začal studovat na Slezské univerzitě v Opavě u profesora Vladimíra Birguse na ITF – Institut tvůrčí fotografie. Kde jsem zažil nádherných 5 let života a našel nové přátele. V tomto období jsem se věnoval fotografování portrétů, aktů, svateb, koncertů, společenských akcí a své volné tvorbě. V roce 2026 jsem tedy oslavil fotografické plnoletiny fotografa na volné noze. Dnes se specializuji na profesionální fotografování architektury, nemovitostí a interiérů. Občas dostanu dotaz, zda mě ještě fotografování nemovitostí baví. Ano baví. Díky mé profesi jsem se dostal na řadu zajímavých míst. Mezi nejsilnější zážitky patří fotografování ze střechy katedrály svatého Víta nebo z 30metrového komína v bývalém Anenském klášteře na Starém Městě.  Ale také jsem navštívil opravdu obrovské množství bytů a poznal řadu zajímavých lidí. Věřte mi, že je to velmi zajímavá sociální sonda oběma směry jak lidé bydlí. A také se díky mé práci podívám i do zapadlých koutů naší krásné republiky. Řídím totiž rád a proto neodmítám ani vzdálenější zakázky.

Fotografuji jak pro velké společnosti, samostatné makléře, tak i pro lidi co na mě dostanou doporučení nebo si mne najdou přes internet. Preferuji dlouhodobou spolupráci, ale přijímám i jednorázové zakázky.

Za ty roky, co fotografuji se mi stále rozšiřuje sbírka fototechniky, převážně od Nikonu. Ani teď přesně nevím, kolik objektivů a fotoaparátů mam :-). Mým takřka každodenním spolehlivým pracovním parťákem je Nikon D850 nejčastěji s objektivem Nikon 14-24/2,8G, který je na interiéry nejlepší volbou!

Dalo by se říct, že jsem stará škola, poctivé řemeslo, dinosaurus, který se ale zajímá o moderní svět a technologie a nestrká hlavu do písku. Mám rád celý proces pod kontrolou, od nastavení fotoaparátu přes zmáčknutí spouště až po konečný výsledek s postprodukcí. Všichni teď propadají kouzlu AI, je úžasné, co vše dovede. Výhled z okna, kde byl všude sníh je rázem jarní den a snad ani souseda by nenapadlo, že je to fotografované v lednu. Z prázdné místnosti je rázem útulný pokoj plný krásného nábytku. Ale není to realita. Mám rád skutečné lidi a věci. Snad se ještě najdou lidé, kteří ocení nabyté(nabité) zkušenosti a ruční práci bez zkratek a digitálních AI asistentů. Vše poctivě vysezené. Ale i tak po letech praxe nedělám z rutiny rutinu. Snažím se stále nad fotografováním přemýšlet a nebojím se ani nových výzev. I po vyšších statisících záběrech (Nikon D850 - 60 000, D800E - 330 000, D800 - 50 000 (záložní tělo na svatby), Olympus OM-D E-M1, Nikon D700 – 150 000, D300 - 200 000 a starší fotoaparáty teď nedohledám a předtím Canon EOS 20D, Olympus C-5050, Olympus C-4000, Olympus 1400XL, Canon ION RC-260 a nesmím zapomenout na užasný filmový fotoaparát PENTAX MX Super) a hlavně tisících navštívených nemovitostí se najdou prostory, které mě dokážou potrápit. Ale já se nevzdávám. Ještě nikdy jsem neutekl nebo nevzdal zakázku!

Ale s dobou se jít musí, krom klasické fotografie nabízím i letecké záběry z dronu DJI MAVIC 3 , virtuální prohlídky – Matterport, 2D a 3D půdorysy včetně vybavení nábytkem. Dále také mohu připravit časosběrné video (time lapse). Zabývám se dokumentací staveb, fotografickou pasportizací staveb. Digitalizací archiválií na projektech v NACR - Národní archiv České republiky a jiných institucích. Také ještě grafikou a obalovým designem.

Vyrostl jsem na vlnách RADIA1, jsem velkým fandou Terryho Pratchetta a dalších úžasných autorů a jejich knih. Mám rád humor a rád komunikuji s kýmkoli o čemkoli. Mým dřívějším snem bylo být renesančním člověkem, vědět, znát a umět vše. Dalo by se řící, že se domluvím anglicky a německy, můj zpěv, ale prosím slyšet nechtějte ve vašem vlastním zájmu :-). Teď vím, že nic nevím a život plyne jak voda...

Mimo fotografování jsem propadl ještě jedné velké sladké vášni, která občas i bolí. Ano je to VČELAŘENÍ. Letos to bude již 20 roků co se snažím včelám pomáhat a naoplátku si od nich vezmu med, vosk, propolis a někdy k tomu dostanu i nádavkem pár žihadel. Jsem ženytý a také se snažím být otcem třech úžasných dětí, které mám nadevše rád!

Pokud vás cokoli bude zajímat o mé práci či ze života, tak se nebojte zeptat.

Fotografuji, tedy jsem.
Petr Vurma (1979)